Činnost klastru

Klastr českých nábytkářů (dále KČN) vznikl za výrazné podpory Svazu českých a moravských výrobních družstev a Asociace českých nábytkářů. Byl zapsán do obchodního rejstříku 12. července 2006 ve formě družstva. Nadpoloviční většina členů pochází z tradičních nábytkářských regionů Jihomoravského kraje, Vysočiny, Pardubického kraje a Královéhradeckého kraje.  Hlavním cílem KČN je společná proexportní politika zaměřená na Rusko, Ukrajinu, Kanadu a německy mluvící země za podpory agentur CzechInvest a CzechTrade a podpora vývoje inovací výrobku a výzkumu u členských firem.  

KČN je jedním z největších klastrů v České republice v současné době má 35 členů, je dalším zájemcům o členství otevřený. KČN prostřednictvím spolupráce při exportní činnosti do Kanady, Ukrajiny, Ruska a Německa bude zvyšovat růst exportu svých firem a nábytkářského průmyslu České republiky. Členové klastru vystavují a budou vystavovat na nejdůležitějších světových veletrzích a výstavách. Dobré jméno českých nábytkářských firem bude vytvořeno kvalitním zpracováním marketingových studií, jejichž výsledky budou použity pro úspěšný vstup těchto firem na zahraniční trhy a zvyšování celkové konkurenceschopnosti. Prosazení  Klastru na domácím i zahraničním trhu bude umožněno intenzivním výzkumem a vývojem nových výrobních programů a technologií na Mendlově zemědělské a lesnické univerzitě, Ústavem nábytku, designu a bydlení, na kterém všichni členové klastru úspěšně participují.

Od počátku procesu utváření klastru bylo založit a rozvíjet silné, konkurenceschopné regionální seskupení nábytkářů v kraji Jihomoravském, Pardubickém/Královéhradeckém a v kraji Vysočina. Klastr prostřednictvím investic do inovací financovaných z nárůstu tržeb především z exportu bude zpětně přispívat k rozvoji regionu a bude mít pozitivní vliv na ekonomiku regionu, zaměstnanost, dovednosti zaměstnanců a rovněž bude přispívat ke snižování místní ekologické zátěže.  

Strategie klastru:  

- Pomoci českým výrobcům nábytku, především malým a středním podnikům, prosadit se na zahraničních trzích. Jako cílové země byly vybrány: Kanada, Rusko, Ukrajina, Německo.  

- Propojit  oborová výzkumná pracoviště s výrobní nábytkářskou základnou a zajistit výrobcům přístup k nejnovějším technickým poznatkům a progresivním technologiím.  

- Snížit náklady a zefektivnit marketingovou podporu prodeje českého nábytku na domácím trhu a také v zahraničí.  

- Modernizovat zkušebnu Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, a zajistit tak  nezávislou kvalifikovanou atestaci nábytku na světové úrovni.  

- Podporovat získávání značky „Česká kvalita – NÁBYTEK“ členskými firmami klastru.  

Základní cíle klastru:

- zvýšit export českého nábytku do vytipovaných zahraničních teritorií (Ukrajina, Rusko, Kanada, Anglie, Německo)  

- podpořit u svých členů zavádění  inovativních  procesů a produktů  

- zvýšit objem kooperací při výrobě mezi členy klastru, snížit pro členy klastru ceny nákupů služeb a materiálů a zefektivnit systém získávání zakázek  

- podpořit u svých členů implementace ekologicky příznivých technologií a pomoci jim s vyhledáním finančních zdrojů (dotační tituly)  

- podpořit zvyšování kvality produkce svých členů formou zavádění značky Česká kvalita

- iniciovat rozvoj lidských zdrojů ve firmách na vyšší úrovni (školicí středisko a školicí programy) 

 

Protože KČN podporuje mnoho různých aktivit členských firem pro různé cílové skupiny, jsou aktivity rozděleny do pěti pracovních skupin zabývajících se ucelenou skupinou činností. Jsou vytvořeny tři pracovní skupiny zaměřené na export – PS Rusko a Ukrajina, PS Kanada a PS Německo. Výzkumu a vývoji je ponechána samostatná a jediná pracovní skupina, která zajišuje inovační procesy, výzkum a vývoj nových programů, testování a certifikaci apod. Další pracovní skupinou je PS Marketing a výstavnictví, která naplňuje aktivity marketingové povahy, vč. tvorby společného katalogu a vytvoření marketingové strategie. KČN aktivně spolupracuje s Českou zemědělskou univerzitou v Praze.

Klastr českých nábytkářů je založen na inovacích ve výrobě, aby byl neustále konkurenceschopným uskupením firem jak na domácím, tak na zahraničních trzích. Klastr má strategicky propracovaný systém inovace výrobků a výrobních programů – je schopen inovovat a vyvíjet nové výrobky a výrobní programy podle požadavků trhu a módních trendů. Proces inovace je založen na předem definovaných vstupech, tj. marketingové studie, účast na domácích a mezinárodních veletrzích, katalog.  

Klastr českých nábytkářů - jako servisní organizace pro členy – je most mezi členy v oblasti procesu inovace myšlení, obchodních zvyklostí a inovace produktů a procesů.  

Inovační proces v KČN je rozdělen do tří na sebe navzájem navazujících etap:  

1)       Inovace myšlení členů KČN.  

Přechod od ryze konkurenčního myšlení managementu k politice vzájemné spolupráce a participace na společných projektech prostřednictvím KČN za účelem zvýšení konkurenceschopnosti členů KČN.  

2)       Inovace procesu obchodních zvyklostí členů KČN (zvýšení konkurenceschopnosti).  

KČN jako katalyzátor procesů podnítí nastartování procesu přechodu z regionálního a roztříštěného obchodu jednotlivých členů bez vzájemné kooperace a společných aktivit v oblasti inovací na obchodování (prodej produktů a služeb) na globálním nábytkářském trhu založeného na vzájemné kooperaci a společných aktivitách v oblasti inovací a marketingu členů KČN při využití moderních marketingových nástrojů jako například společný e-shop a webové stránky. Mapování procesu inovace obchodních zvyklostí členů KČN a zvýšení jejich konkurenceschopnosti bude doloženo marketingovými studiemi trhu v Kanadě a Ukrajině a studií možnosti zvýšení konkurenceschopnosti na globálním trhu.

3)       Inovace produktů a procesů členů KČN.  

Na základě výstupů z předchozích dvou etap inovačního procesu v KČN budou ve spolupráci s MZLU vybrány a přezkoušeny v akreditované zkušebně MZLU vhodné produkty pro prodej v globálním trhu s možností udělení certifikátu Značky české kvality. Na základě spolupráce mezi KČN, jednotlivými členy, AČN a MZLU budou nastartovány procesy směřující k inovacím stávajících produktů a technologií členů KČN za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti.

Pro zajištění vstupů do inovací je nezbytné realizovat následující aktivity :  

Výstavy:  

• Ukázka výrobků jednotlivých firem po sektorech (př. kuchyně, postele, židle…) jako příklady výrobků českého trhu pro odborné publikum.
• Dotazníkové šetření mezi odbornými zájemci o tyto výrobky – co se jim líbí, nelíbí a proč, co chtějí zlepšit (výstavy nejsou určené široké veřejnosti, ale pouze odborníkům!).
• Individuální rozhovory s danými odborníky na totéž téma (daleko více se tak získá povědomí o tom, co si daný trh žádá).
• Sběr dalších dat – získávání informací o konkurenčních výrobcích na místě (musí být provedeno individuálně, podle nabídkového katalogu konkurence nelze získat přesné informace).
• Získávání vstupních informací pro marketingové studie.
• Mapování zahraničních trhů.

Katalog:  

§         Veškeré informace o Klastru českých nábytkářů – jeho vize, cíle, společné projekty, informace o jeho inovacích, inovačních řadách, spolupráci s MZLU a dalšími výzkumnými centry, dosažené výstupy apod.

§         Prezentace výrobků co nejširšímu publiku – nejenom odborníkům (viz výstavy), ale již také malým zákazníkům. 

§         Na základě jejich reakcí, získání dat o výrobcích – který výrobek je nejžádanější a proč a naopak.  

§         Možnost konkrétní nabídky zájemcům.  

§         Propagace výrobků klastru vč. napojení na e-shop. 

 

E-shop:  

Stojí na velmi podobných principech jako katalog. Je to poslední článek v řetězci strategie inovací výrobků a technologií. E-shop poskytne už konkrétní data o nakupovaných výrobcích. E-shop bude posledním indikátorem vhodnosti zvolené inovace výrobku. Budeme vědět, kdo a proč si ho kupuje, na základě čeho a jak jsme tuto cílovou skupinu oslovili.  

 

Výše uvedené potřebujeme vědět, abychom mohli inovovat – musíme znát, co si trh žádá, konkurenční nabídky a musíme mít zpětnou vazbu na naše dosavadní výrobky, které stojí za to inovovat a které raději už dále nevyrábět. Jedině tak budeme konkurenční. Ve spolupráci s MZLU a akreditovanou zkušebnou jsme schopni výrobky pro firmy inovovat vč. jejich výrobních technologií.

Všechny tyto tři kroky tvoří ucelenou strategii programu inovace Klastru českých nábytkářů – jeden bez druhého nedají komplexní pohled na směry inovace výrobků, výrobkových řad a technologických postupů.  

Aktivity KČN v oblasti výzkumu a vývoje jsou soustředěny do Zkušebny a laboratoře KČN na Mendlově zemědělské a lesnické universitě v Brně. Výzkum a vývoj tak plynule navazuje na shora popsaný inovační proces v našem Klastru. Jedním z důležitých partnerů v oblasti výzkumu a vývoje je pro náš Klastr mimo MZLU také Asociace českých nábytkářů, která prostřednictvím svých členů a UEA bude do budoucna schopna dodávat další nové podněty pro směr pokračování výzkumu a vývoje u členů našeho Klastru ve spolupráci s MZLU.

Zkušebna a laboratoř při MZLU poskytne zázemí pro výzkum a vývoj:  

-          nových technologických postupů,  

-          mechanických, fyzikálních a chemických vlastností výrobků, 

-          výskyt těkavých VOC látek ve výrobcích (soulad s normami EU),

-          nátěrových hmot,  

-          zdravotní nezávadnosti nábytku,  

-          výzkum v oblasti designu a estetiky bydlení.

Spoluprací ve zkušebně a laboratoři budou zároveň podníceny aktivity malých a středních podniků – členů KČN.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Klastr českých nábytkářů (KČN) je soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací - zejména institucí terciárního vzdělávání (VŠ, VŠO) - jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.
 

Zúčastněné společnosti si navzájem konkurují, ale současně jsou nuceny řešit řadu obdobných problémů (vzdělávání zaměstnanců, přístup ke stejným dodavatelům, spolupráce s výzkumnými a vývojovými kapacitami, nedostatečné zdroje na výzkum apod.). Díky spolupráci v těchto oblastech mohou řadu svých omezení překonat a získat konkurenční výhodu, která se těžko napodobuje.

 
Přínosy KČN

Klastry jsou efektivním prostředkem pro rozvoj spolupráce firem, vysokých škol a regionálních institucí. Úspěšný klastr by měl obsahovat zapojení všech výše uvedených subjektů, kterým přináší různé přínosy a efekty.

A) Přínosy pro firmy
Úspěšné klastry nabízejí zúčastněným společnostem mnoho konkrétních přínosů:

• Poskytují úspory z rozsahu a snižují náklady - klastr poskytuje podnikům příležitost dosáhnout kritického množství v klíčových oblastech, což jim přináší úspěch, který by nebyl možný, kdyby pracovaly izolovaně. Spoluprací mohou firmy otevírat nové trhy a snižovat náklady.
• Snižují omezení menších firem a zvyšují specializaci - klastr může sdružovat firmy z různých článků hodnotového řetězce. Umožňuje tak menším firmám, aby se specializovaly a umožňuje jim spolupracovat při konkurenci proti větším, vertikálně propojeným firmám.
• Zvyšují místní konkurenci a rivalitu a tím globální konkurenční výhodu - tato rivalita podporuje ve firmách inovace, pomocí kterých se snaží zlepšit efektivitu a konkurenceschopnost, aby se udržely „ve stádu“.
• Zvyšují rychlost přenosu informací a technologií - to nastává v důsledku blízkosti firem, silných vazeb mezi nimi a vysokou konkurenční podstatou klastru.
• Zvyšují moc a hlas menších firem - pomocí networkingu jsou menší firmy schopny ovlivňovat události a lobovat u vlády za zlepšení služeb a infrastruktury.
• Podněcují vládu k investicím do specializované infrastruktury - díky viditelnosti klastru, jakož i díky nákladové efektivitě a vyšší návratnosti investic, které představuje klastr, jsou tyto investice snadněji zdůvodnitelné.
• Umožňují efektivní propojení a partnerství - viditelnost a důležitost klastru může také podnítit reakci akademických institucí vůči vytváření partnerství s místním průmyslem.

B) Přínosy pro vysoké školy
Vysoké školy sehrávají významnou roli v rozvoji inovací. Pro dnešní globální trhy, ve kterých může obecné podmínky faktorů využívat kdokoliv, jsou inovace důležitým diferenciátorem konkurenční výhody.

Úzká spolupráce univerzity se skupinou společností ve specializovaných sektorech nabízí možnost zdokonalování znalostí a porozumění podnikatelským postupům a potřebám. To způsobí, že absolventi univerzity jsou lépe připraveni pro průmysl a studijní plány lépe uzpůsobeny studentům.

Účast v klastru přináší vysokým školám:

• znalost potřeb průmyslu
• vzdělávání na míru pro jejich studenty
• aplikovaný výzkum (spolupráce na reálných projektech)
• zisk ze společných projektů výzkumu a vývoje
• transfer technologií do praxe
• přístup k dalším zdrojům financování (soukromé zdroje, grantové prostředky atd.)

C) Přínosy pro regionální samosprávy (kraje)
Aktivní klastrování je základem růstového programu, který je typický pro klastry orientované na budování regionálního blahobytu. Klastrování poskytuje fórum pro dialog mezi klíčovými aktéry v regionu se zaměřením na růst.

Namísto obecnějšího zaměření se na zvyšování dovedností, lákání investic, rozvoj MSP atd. v regionu se specifikou každého klastru stává zaměření se na činnosti ekonomického rozvoje. Tento přístup je totiž mnohem mocnější a jeho sílu již odhalila řada vlád zemí OECD. Efektivní partnerství veřejného a soukromého sektoru, jejichž příkladem mohou být např. řídicí skupiny klastru, napomáhají úsporným nákupům ze strany veřejné sféry, která se zároveň více dozvídá o potřebách podnikatelů.